Novinky

Jitka Ládrová: „Psaní je pro mě hra se čtenářem.“ [ROZHOVOR]
ikona_autora_tom Tom
1. 12. 2023 • 8 minut čtení

Jitka Ládrová je nejen naše drahá kamarádka a knihopolská zákaznice s legendární objednávkou 000001, ale především autorka mnoha povídek, které vyšly v mnoha sbornících včetně samotného Mloka. Kromě toho je editorkou vlastní série sborníku, která vyvrcholila fantasy sbírkou Město králů. Na pultech knihkupectví čerstvě objevíte její první román nazvaný Němé duše a to je skvělá příležitost Jitku vyzpovídat!

Jitka Ládrová

Tahle hezká paní provedla postávám v Němých duších všechny ty příšerné věci.

Kromě psaní Jitka učí na základní škole v Jablonci nad Nisou, ráda fotografuje ve fantasy stylu, hraje LARPy, s blogerkou Luckou z Dragell.cz natáčí podcast Knižní drbárna, nedávno tančila v klipu skupiny Deloraine a školí odvážlivce v knižním marketingu. Je maminkou malého vikinga Erika.

Jitko, zapomněl jsem na něco?

Ne, vlastně jsi mě překvapil, kolik jsi toho dal dohromady. Wau!

Mám kurz v psaní epitafů. Nicméně k románu – můžeš nám Němé duše nějak představit?

Umím říct jednou větou, o čem to je, ale kompletně bych vyspoleirovala hlavní zvrat, což asi nechceme.

Rozhodně nechceme...

Takže dlouhá odpověď. Němé duše jsou příběhem vyprávěným z pohledu čtyř postav, jejichž zájmy jdou někdy ruku v ruce, ale jindy se dost rozcházejí. Najdete tu detektivní zápletku, tajemno, ale především intriky a mnoho zvratů, které dle prvních recenzí čtenářů umějí opravdu překvapit, za což jsem ráda. Tak by to mělo být. (smích)

Komu bys knížku doporučila? Bude se mi líbit, když čtu G.R.R. Martina, Anthony Ryana nebo třeba Františka Kotletu…?

Myslím, že zrovna fanouškům G. R. R. Martina bude má tvorba hodně blízká. Pletichy mezi rody, mocenské choutky, omezená magie, ale o to větší důraz na postavy, jejich jednání a mnohovrstevný charakter. Jinými slovy řečeno: děj stojí na hlavních protagonistech – a zatím se drtivá většina čtenářů shoduje, že to funguje víc než dobře, a jsou schopní mě proklínat za to, co jsem udělala či neudělala jejich oblíbencům.

Jsi z těch autorů, kteří své postavy vymýšlí od začátku, nebo někde po světě chodí předobraz Omdena, Namie či prince Maargela?

Tys to ještě nedočetl celé, že? Protože kdyby jo, budeš se modlit, aby moc takových lidí po světě nechodilo. (smích) Každopádně samozřejmě čerpám hodně ze svého života. U psaní pár (často spíš vedlejších) postav jsem myslela na určité lidi z blízkého okolí. Jedna postava pak nese přezdívku mého kamaráda. Moc si přál, aby bylo jeho jméno v nějaké knize – a je to tak skvělý člověk, že i když už román ležel odevzdaný na korekturách, tak jsem tam to jeho jméno prostě pod nevinnou záminkou propašovala jako součást oprav.

Němé duše

10 důvodů, proč milujeme Němé duše

Vydat knížku pod Hostem je snem mnoha autorů (kašly, kašly). Jak se ti to u všech všudy povedlo?

Jednoduše. Je fakt dobrá. Čtenář: Jitko, co ti říká slovo skromnost? Já: Cože, skromnost? Co je to za nemoc? Umírá se na to? (smích)

Román Němé duše, tvé povídky i sborníky se odehrávají ve fantasy světě nazvaném Svět nejmocnějších, který jsi sama vymyslela. Čím je zajímavý a proč se do něj máme těšit?

Na tohle nikdy nevím, jak odpovědět, protože mně osobně nepřijde zajímavý ani tolik samotný svět, jako jednotlivé postavy a příběhy. Je to trochu jako divadlo – na to taky málokdy chodíš kvůli kulisám, ale zajímají tě herecké výkony a děj.

Musíme znát povídky ze sborníků nebo tvou předchozí tvorbu, abychom si užili Němé duše?

Ne, určitě ne a ještě jednou NE. Román je samostatný, uvede vás do děje a v ideálním případě naláká na následné přečtení sborníků. V příběhu jsem záměrně nechala pár malých otevřených otázek, na které navazují některé povídky. Ale jsou to opravdu drobnosti. Věta či odstavec v jinak 500 stránkovém románu.

Který ze sborníků, které jsi editovala, je tvůj nejoblíbenější a proč právě Město králů? (důrazné kašly, kašly)

Město králů. Jednoznačně. Měla jsem nejvíc zkušeností a k tomu Jelu Abasovou jako spolueditorku a tebe jako parťáka na to, abychom díla mezi sebou ještě víc provázali. To mě fakt bavilo. Příběhy jsou samozřejmě skvělé i v předešlých sbornících, ale tady jsem si nejvíc užila ten proces a myslím, že je to na sborníku vidět. Je prostě dotažený po všech stránkách.

Jak se píše román, když chce člověk zároveň zvládnout všechny ty činnosti a zážitky, které jsem o tobě vyjmenoval v úvodu?

Co bylo v úvodu? (smích) Očividně na to nepotřebuješ dobrou paměť. Jo, ten výčet činností! Nevím, sama to nechápu. Je fakt, že jsem hodně věcí během psaní omezila. Podcast jsem začala natáčet až tento rok. Klip byl jednorázová záležitost a mé jediné tři dny dovolené letos. A teda moje spánková deprivace asi taky naznačuje, kde na to beru čas. Za poslední tři roky je můj denní spánkový průměr něco mezi 5,5 až 6 hodinami.

Jak velký rozdíl je pro tebe psát povídky a napsat román?

Román mě bavil víc. Na povídkách jsem se vypsala, ale často jsem cítila, že mi chybí větší prostor. Tady jsem se mohla vyřádit. Ráda říkám, že psaní je pro mě hra se čtenářem. V románu ho mohu lépe vodit za nos a pak překvapit. A když se mi to podaří, je to výhra pro obě strany!

Tvá kniha už stihla vyvolat jednu malou kontroverzi. Ilustrátor Adam Pizurný, který tvořil obálku, k tomu využil umělou inteligenci, což se části čtenářů na internetu nelíbí. Jak se k tomu stavíš ty?

Pro mě je důležité, že obálka ladí s atmosférou knihy. A to je splněno na 100 %. A ani v jiných ohledech mi to nevadí. Umělá inteligence je nástroj, musíš s ním umět pracovat. Při psaní o tom neuvažuji – protože mě baví ten tvůrčí proces. To, jak jsem s postavami a poznávám je skrze každou větu a odstavec. Ale pro řadu jiných činností to neodsuzuji, ba dokonce podporuji. 

Jsem rád, že to vidíš takhle, protože část těchto otázek jsem si nechal vygenerovat programem ChatGPT. Ale pojďme dál. Už máš v šuplíku pokračování?

V šuplíku pokračování není, ale na dalším příběhu se pracuje. Němé duše jsou v rámci hlavní zápletky uzavřené, přesto tam pár otázek zůstalo a někteří čtenáři už mi píšou, že by s postavami chtěli ještě nějaký čas zůstat. A já taky.

Díky moc za rozhovor!

Jitka Ládrová v knihopolském tričku!

Jitce to tepe pro Knihopolis!

Za celý Knihopolis přejeme Němým duším spousty věrných čtenářů a nemáme pochyby o tom, že se odstartuje epickou ságu, která s námi bude ještě spoustu let. Pokud chcete později říkat, že jste byli u toho, máte první vydání a ještě s podpisem autorky, tak zbystřete. Němé duše totiž nově objevíte také na e-shopu Knihopolisu a Jitka byla tak laskava, že nám každou jednotlivou knížku podepsala. 

Tak pojďte do toho, ať později nelitujete a nezbudou z vás jen truchlící němé duše.